Kov nebo resin? II. část

V pokračování naší analýzy rozdílů mezi kovovými a resinovými modely, připravili jsme pro vás jeden zajímavý rozhovor, s Clivem Rigbym, jedním ze společníků firmy Spark, který byl publikován v anglickém magazínu modelcollector.com. (původní znění „What´s the deal with Resin“ přeloženo a editováno)

Redaktor: Za prvé, mohl bys vysvětlit čtenářům, kterým to ještě není známo, co je vlastně resin? Např. z čeho se vyrábí a v čem se liší proces od výroby kovového modelu?

Clive Rigby: Je to vlastně vedlejší produkt ropy. Resin je více známý z výrobků jako Araldite, který se používá k opravě předmětů, kde dva druhy resinu jsou smíchány do pasty, které pak tuhnou v různých poměrech. Jde vlastně o dvousložkový plast, který je smíšený, a poté nalévaný do gumové nebo silikonové formy, kde následně ztuhne.

Proces začíná tím, že se vyrobí šablona – originál, který vypadá přesně jako reálné auto nebo jeho část. Šablon nebo předloha je vyráběna buď starou nebo moderní metodou. Stará metoda spočívá v tom, že se doslova vyřízne šablona, novou metodou celá šablona se vyrobí počítačem, stereolitografií nebo 3D tiskem. My používáme obě metody v závislosti na tom, jaké údaje máme k dispozici. Například když pracujeme s výrobcem automobilů, jako například Mercedes nebo Peugeot na moderním autě, tak většinou dostaneme od nich všechna data v digitální podobě. Následně celé přetransformujeme do formátu CAD/CAM (Computer Aided Design/Computer Aided Manufacture). Samozřejmě tato data byla použita při výrobě reálného auta, ale my musíme na nich provést menší modifikace, abychom mohli vyrobit modely v jednotlivých měřítkách. Umění modelářství by bylo mnohem snazší, kdyby předmět byl dokonale realizovatelný pouze snížením měřítka, ale bohužel vzhledem k paralaxám je tento proces mnohem komplikovanější.

Ale vraťme se k výrobě, ze šablony vyrobíme silikonové formy. Do dutých částí formy se nalije resin. Tyto formy vložíme do vakuové komory, abychom se zbavili všech bublinek, které se do resinu dostaly a necháme je ztuhnout.

Tyto formy nejsou pouze elastické, ale mohou se skládat z více, oddělitelných částí a tak lze vyrobit z jedné formy i více částí daného modelu.

Redaktor: To znamená, že je to mnohem méně mechanizovaný proces, než bychom to předpokládali?

CR: Ano. Hlavní rozdíl je v tom, že základy výroby resinových modelů (oproti kovových) mnohem více pramení z hobby modelářství. Celé to začalo v domácnostech. Doslova se to dá udělat doma – ve svém domě, sám, v kuchyni – a více tak i učinili.

Mnoho malých podniků se takto rozbíhalo. Například i Hugův otec (Hugo Ripert je spoluzakladatelem a hlavním akcionářem společnosti Spark) zpočátku tímto způsobem vyráběl modely.

Redaktor: Tedy jaký je první, nejjednodušší způsob odlišení resinových modelů od kovových, když je vidíme nebo držíme v ruce poprvé?

CR: Většina lidí nepozná rozdíly okamžitě. Ale kdybych Vám ukázal ještě neposkládanou a nemalovanou sadu, tak byste to uměli okamžitě rozlišit. Surový resin má bledou, žluto-hnědou barvu, naproti tomu kovový model před malováním má výrazně kovový vzhled.

Redaktor: Já znám jednu velmi lehkou metodu, když odšroubujeme resinový model od podstavce, abychom ho nafotili do rubriky „Novinky“, často vidíme vypadávat prášek podobný křídovému prášku.

CR: Ano, je to resinový prášek, který vypadá ze spodku modelu v těch částech, kde jsou uchyceny šrouby.

Redaktor:  Jaké jsou výhody výroby z resinu oproti kovu?

CR: Výroba z resinu je mnohem snadnější, a jednak modifikace lze provést levněji. A to je důležité – zvláště důležité u modelů motorsportu. Ve kterékoli dané sezóně je na aktuálním autě provedeno mnoho modifikací z jednoho závodního okruhu na druhý. Například auto nasazené v Monze a na Nürburgringu se odlišuje pouze minimálními modifikacemi, ale auto pro Le Mans má již mnohem významnější změny. V podstatě je několik přívodů vzduchu vyříznuto, jsou přidány odlišné deflektory vzduchu, zadní křídla různé velikosti atp.

Provést tyto modifikace je mnohem jednodušší a levnější z resinu než z kovu. V případě kovových modelů museli bychom řezat ocelové formy. Tedy pokud například máme dané auto bez ploutve, přidat ji by se prakticky dalo, ale opětovné odstranění by už neslo za sebou mnohem větší problémy.

Stejně tak je důležité, aby zákazníci mohli od nás objednat výrobu specifických aut ve velmi malých množstvích. Bůh ví, kolik Porsche modifikací jsme již udělali za poslední roky. Automobilka Porsche již dlouhá léta patří mezi naše klienty, protože na požádání jim snadno vyrobíme např. 500 kusů pro klub majitelů, nebo na speciální akci, což by bylo vyloučeno v případě kovových modelů.

Ale pokud výrobce požádá dejme tomu 10.000-20.000 kusů, tak určitě se rozhodneme v prospěch kovových modelů.

Redaktor: To znamená, že vyrábíte i z kovu? Já jsem byl přesvědčen, že Spark vyrábí jedině resinové modely.

CR: Hodně lidí si to tak myslí, ale ve skutečnosti my  vyrábíme také kovové modely i resinové. Nám nezáleží na tom, z čeho vyrábíme modely, ale aby naše modely vypadaly dobře.

Redaktor: Výroba z resinu má nějaké nevýhody? Pokud ano, jaké?

CR: Modely vyráběné z resinu jsou mnohem křehčí. Ale v podstatě v určitých částech – zrcadla se odlomí velmi snadno, křídla jsou velmi citlivá – všechny modely jsou křehké.

Druhá nevýhoda je, považujeme-li to za nevýhodu, že formy mají kratší životnost. Totiž silikon se musí roztáhnout a znovu se stáhnout během procesu ztuhnutí. Předpokládaná životnost forem využívaných k výrobě resinových modelů je mnohem kratší, než předpokládaná životnost forem pro výrobu kovových modelů, to znamená, že jsou vhodné pro velmi omezený počet výrobních cyklů.

Redaktor: Kolik modelů vyrobíte za průměrný výrobní cyklus?

CR: Jakmile máme nový model na našem designérském stole, informujeme naše distributory, kteří hned umí udělat odhad počtu objednávek a pošlou nám zpětnou vazbu. Pak už můžeme začít s výrobou, neboť se nemusíme bát nadvýroby – což nikdy není dobré, neboť může vést k nahromadění skladových zásob a ke ztrátě důvěry sběratelů.

Samozřejmě ne každý sběratel předobjednává modely, a mnoho z nich ani si neuvědomuje, že daný model opravdu chce dokud ten není vyprodán. Pokud máme pocit, že poptávka je dostatečně vysoká, tak občas se stane, že znovu vyrobíme daný resinový model.

Průměrný výrobní cyklus z resinu u nás je kolem 1000 kusů, ale některé modely, hlavně auta Land Speed Record jsou vyráběny v mnohem nižších množstvích. Z aut British Steam LSR například si nemyslím, že bychom vydali více než 600 kusů, a dokud sponzor nepožádá opětovnou výrobu, pochybuji, že bychom z nich ještě vyráběli. Je to fantastické, fakt podivně vypadající auto a skládá se z mnohem-mnohem více malých částí, než by se očekávalo od průměrného (komerčního) modelu, ale my jsme fanoušci!

 

Redaktor: Zdá se, že tento průmysl je velmi intenzivní. Dělali jste někdy modely i pro jiné značky ve vašem závodě?

CR: Ano. Nebudu jmenovat, ale ano, protože i z velkých značek má jen málo svůj vlastní závod. Někdy se i trošku rozčiluji (směje se), protože se podívám na některý z našich konkurentů a vidím, že jejich nejlepší modely jsme pro ně vyrobili my.

Redaktor: Všimli jsme si, že cena kovových modelů v posledním desetiletí zaznamenala prudký nárůst částečně v důsledku nepřetržitému růstu cen materiálů a v poslední době i kvůli situaci v Číně (jako např. změny zákonů, zvýšení mezd, nekontrolovatelná inflace atd.), ale proč jsou resinové modely většinou dražší než kovové?

CR: Za prvé, navzdory faktu, že resinové modely jsou vyráběny ve stovkách kusech a ne v tisících, jako kovové, zřejmě intenzivní průzkum, design, atp. vyžaduje stejné množství práce, co je třeba brát v úvahu.

Za druhé, a to je asi důležitější aspekt, že jsou velmi detailní. Každý náš model je ručně malovaný a poskládaný manuálně s velkým důrazem na detaily. Samozřejmě jsou i levnější modely, ale také to má svůj důvod. V podstatě dostaneš to, za co zaplatíš.

Například v případě levnějších kovových modelů stěrače jsou pouze lisované plastové prvky; naše jsou vyrobeny fotolepením, a tak jsou mnohem jemnější a realističtější.

Mnoho modelů v měřítku 1:43 na trhu má výfuková potrubí integrovaná do lisované plastové podlahy. Naše výfuková potrubí mnohem častěji tvoří samostatnou část, jsou vyrobena z ocelových nebo hliníkových trubek o malém průměru a jsou přilepená k podlahě.

Rovněž, pokud otočíme závodní vůz Aston Martin, Ferrari nebo kterékoli auto typu Le Mans od Sparku, na kterém je umístěn zadní difuzor, všimneme si, že každý ze svislých částí difuzéru je samostatný fotolepený díl, který je rukou po jednom nalepen. Tento stupeň detailu znamená velký rozdíl ve výrobě automodelů ve srovnání s difuzory lisovanými do podlah levnějších modelů. Okna u Sparku nejsou jednoduché lisované plastové prvky vložené jako celek: naše jsou samostatné části a jsou mnohem mnohem tenčí, tím poskytujíce oknům určitou stupeň průhlednosti a proporcionální (úměrnou) tloušťku, která u levnějších modelů není.

Redaktor: Kovové modely je třeba uchovávat při stálé teplotě a chránit před vlhkostí a přímým slunečním zářením. Platí to i pro resinové modely? A mohl bys poradit našim čtenářům ohledně údržby jejich resinových modelů?

CR: Barva na resinovém modelu také vybledne, pokud je vystaven silnému slunečnímu záření, jako na kovovém. Pokud model vystavíme na parapetu do okna, nebude to trvat dlouho a vytvoří se viditelné blednutí na té straně, která je přímo vystavena slunečnímu záření. Takže z tohoto úhlu pohledu zachovej stejná opatření s resinovými modely, jaké bys dělal s kovovými.

Většina sběratelů zná problematiku starých předválečných modelů jako jsou Dinky Toys, kde nečistoty v kovové formě, do které byly vlévány, vyvolaly jakýsi efekt anody-katody a časem rozpadly. V tomto ohledu jsme se s podobným problémem nesetkali u resinových modelů.

Jedním z důvodů, proč je dobré mít vlastní závod je, že striktně umíme kontrolovat, zda vše je v pořádku. V případech, kdy na více moderních kovových modelech pozorujeme vady na kovu, nejčastěji je to způsobeno špatným výrobním postupem. Například v některých závodech deformované formy (nepodařky) – pravděpodobně neboť nebyly dokonale vyplněny – jsou jen odhozeny na zem na jednu hromadu. Tyto kousky se pak posbírají, roztaví a přepracují. Ale ze špinavé podlahy závodu se mohou jakékoli nečistoty, nedopalky z cigaret, kamínky, atp. dostat mezi formy určené k roztavení a následně do nových vylitých forem. Tyto nečistoty pak mohou způsobit vážné vady na kovu. A později kupující utrpí následky takového zacházení.

Redaktor: Myslíš si, že budoucnost patří resinu a kovové modely se časem stanou minulostí?

CR: Ne, vůbec ne. Vždy bude poptávka po obou. Jak jsem to již zmiňoval, kovové modely jsou nákladově mnohem efektivnější při velkoobjemových výrobních cyklů. Ale když děláme s malými množstvími, hlavně v případě motorsportu a aut F1, kde pravděpodobně budeme potřebovat provést více modifikací forem, resin je jednoznačně lepší výběr.

My jako sběratelé nemáme žádné preference, zda má být model vyroben z resinu nebo z kovu. Hugo i já disponujeme velkou soukromou sbírkou a jediné na čem nám záleží je, aby model byl věrnou kopií originálu.

(zdroj: modelcollector.com, červenec 2011, fotky Spark, internet)